Příklady restaurování mobiliáře
Jako příklad uvádíme fotografie z procesu restaurování dvou rozdílných předmětů:
Autor: neznámý, datace: 2. čtvrtina 19. století, technika: olejomalba na plátně, inv. č.: PY 1970.
Jedná se o dílo, které bylo po roce 1945 evidováno v plaském zámku jako součást Metternichovského interiéru. Od té doby nebylo restaurováno a restaurování se dočkalo až nyní.
Malbu restauroval akademický malíř MgA. Václav Krouz, který restauroval i rám ve spolupráci s MgA. Janem Čádou.
Stav obrazu před restaurováním
Malba před restaurováním byla silně zašpiněná, lak na barevné vrstvě silně zažloutlý, což měnilo celkový dojem z malby. Malba byla silně zkrakelovaná / popraskaná, plátno po obvodu zteřelé a lokální perforace byly místy záplatovány a z pohledové strany zakryty starou retuší.
Obrazový rám nejevil větší známky mechanického poškození, i přesto vykazoval známky poškození zlacení a zlatěnky (oxidace), okrasný ornament byl mechanicky poškozený cca z 5 %.
Postup restaurování malby
Po sejmutí obrazu z napínacího rámu byly z rubu plátna mechanicky odstraněny nečistoty, následně se rub plátna napustil směsí na upevnění malby na plátně. Okraje plátna byly zpevněny 10 cm širokými pruhy plátna (tzv. strip-linning) pro opětovné napnutí díla na ošetřený dřevěný napínací rám. Veškeré perforace se z rubu obrazu zaplátovaly jemným plátnem.
Následovalo čištění líce obrazu. Ze zkoušek rozpustnosti nečistot a laku vyšla nejlepší použitelná kombinace 10%ního roztoku benátského mýdla a směsi terpentýnu, etanolu a isopropanolu (viz. zkouška č. 2).
Barevná vrstva se dále napustila směsí s želatinou, damarovým lakem a voskem. Retuše byly provedené pryskyřičnými barvami.
Na závěr se na obraz aplikoval lak. Napínací rám se napustil přípravkem proti dřevokazným škůdcům. Na obvod napínacího rámu se připevnila distanční lišta, která zamezí protlačení napínacího rámu do obrazu.
Postup restaurování obrazového rámu
U obrazového rámu bylo nejprve provedeno čištění tzv. suchou cestou zbavením prachových depozitů. Zlato bylo očištěno emulzí o složení voda ve whitespiritu s Ecosurf (surfaktant).
Následně byla provedena rekonstrukce sádrového dekoru kašírovací hmotou aplikovanou do formy a rekonstrukce zlacení a barevná retuš. Na povrch křídového podkladu bylo kladeno plátkové zlato následně vyleštěné do stejné intenzity jako okolní originál a plastické dekory natřeny zlatěnkou. Celé dílo bylo opatřeno plošným nátěrem záverečného laku, který oddálí degradaci povrchu.
Hodiny (inv. č. PY 117) se dochovaly v Plasích po roce 1945 a dokonce víme, že sem byly převezeny z pracovny kancléře Metternicha z Vídně . Cílem restaurování bylo zprovoznění hodinového stroje do chodu.
Na restaurování se podíleli restaurátoři nábytku, pan Mgr. Radek Ryšánek, PhD. a pan Kamil Raputa, Dis., jako pomocný restaurátor. Restaurátorem hodinového stroje byl pan Daniel Fliega, Dis.
Hodiny jsou cenné díky hodinovému stroji uvnitř, který je postříbřen a zlacen. Hodiny měří čas a to včetně minut a sekund, dále astronomické datum a teplotu. Datovány jsou okolo roku 1820 a pocházejí z dílny slavného vídeňského hodináře Ignaze Berlingera (1755-1825).
Popis předmětu
Hodinová skříň je sestavena z těchto konstrukčních materiálů: smrkový masiv, mahagonový masiv a mahagonová dýha. Horní rámová konstrukce je kompletně prosklená (boky, přední dvířka, strop) a odsazena od spodního korpusu hodin. Boky a dvířka mají nahoře před sklem subtilní lomený oblouk. Spodní přední část je s výraznou kresbou sesazenky na podélnou spáru, dole s obloukovým zaskleným výřezem.
Hodinový stroj s číselníkem: Jedná se o závažový hodinový stroj se čtvrťovým odbíjením do zvonků, bicími mechanismy s početníkem a stupnicí. Krok stroje je kotvový, klidový Grahamův. Stroj je vybaven mechanismem pro určování pravého slunečního času. Délka chodu stroje je jeden týden. Stroj je v hodinové skříni upevněn na mosazné konzoli. Číselník je složen z několika částí. Okraj číselníku tvoří odlévaná zlacená obruba dekorovaná jemnou rytinou. Hlavní číselník je niklovaný s rytými římskými číslicemi a minutovou stupnicí po obvodu. Rytiny jsou vyplněny voskem. Číselník je z vnitřní strany lemován jemnou zlacenou obrubou s leštěným povrchem. Střed číselníku je opatřen zeleným nátěrem. Ve středu jsou umístěny tři malé číselníky (dnů v týdnu, dnů v měsíci a vteřin). Celkově má číselník pět ukazatelů. Doplňkové systémy mají ukazatele modřené. Ukazatele hlavního číselníku jsou zlacené a zakončené jemným prořezávaným symbolem lilie (Fleur de lis). V číselníku jsou tři kruhové otvory pro natahování.
Kyvadlo: Jde o bimetalické kyvadlo s teplotní kompenzací (ocel, mosaz) a ukazatelem rozpínavosti na niklované stupnici. Kyvadlo má břitový závěs. Hmotnost čočky kyvadla je 3,24 kg. Celková váha kyvadla se pohybuje okolo 7 kg. Kyvadlo je vybaveno mikroregulací pro ukazatele teplotní roztažnosti a přesnosti chodu. Kyvadlo není nijak zdobeno. Jedná se ryze o technickou část hodin.
Astronomický přístroj je vybaven ukazatelem čtyřiadvacetihodinového času, znameními zvěrokruhu a ukazateli dne a noci. Poloha je znázorněna malou kuličkou – planetkou uprostřed kruhového výkroje jednoho ze dvou ukazatelů (jedna strana planetky je tmavá, druhá světlá). Přístroj má kruhový tvar s niklovaným čtyřiadvacetihodinovým číselníkem a mosazným číselníkem zvěrokruhu. Střed je vyplněn zelenou barvou. Po stranách přístroje jsou dvě umělecky zpracovaná zlacená ramena rostlinného motivu. Pohon je zprostředkován dlouhým táhlem, které přenáší otáčivý pohyb z ručkového soukolí hlavního hodinového stroje do astronomického přístroje.
Stav před restaurováním:
Hodinová skříň: Povrchová úprava hodinové skříně byla dobře zachovalá. Mechanismus zavírání nebyl kompletní, chyběl protikus ve dvířkách. Hodiny byly ve spodní části napadeny dřevokazným škůdcem. Na středu spodní části se nacházela výrazná výsušná svislá prasklina, která byla už dříve vyspravena. Levá část soklu chyběla celá, na pravé chyběla část dýhy, dýha byla uvolněná a vykazovala známky menších naraženin a chybějících dýh. Stejně tak chyběla dýha na horní římse z pravé strany. Na levém boku horní části chyběla polovina lomeného oblouku.
Hlavní hodinový stroj s číselníkem, kyvadlo, astronomický přístroj:
Veškeré části byly pokryty mastnotou, prachovými depozity, případně starými mazivy. Mosazné části byly ztmavlé, ocelové části lokálně pokryty korozními produkty a hodinářská maziva zatuhlá. Povrch hodinové stroje jevil známky poškrábání opakovaným čištěním a manipulací. Mechanicky namáhané části byly opotřebeny letitým chodem stroje. Opotřebení bylo mírné a nemělo by narušovat chod stroje. Zestárlé závažové struny (silonové vlasce) nebyly původní. Natahovací klička ani trojice závaží se nedochovaly.
Zlacené obruby číselníku byly zašlé a lokálně setřelé na základní materiál – mosaz. Niklovaný číselník byl v minulosti retušován barvou neznámého složení. Vosková výplň v rytinách číslic a stupnici byla z velké části vydrolená nebo zcela chyběla. Niklování malých číselníků se dochovalo pouze ve fragmentech. Zelený nátěr byl místy setřelý, hrudkovitý a nesoudržný s mosazným povrchem. Na základě zkoušky rozpustnosti nátěru terpentýnovým olejem se jednalo o olejovou barvu.
Břit kyvadla byl za léta provozu tupý. Uprostřed čočky se nacházely dva otvory neznámého významu. Celkově bylo kyvadlo ve velmi zachovaném stavu a po mechanické stránce zcela funkční.
Postup restaurování
Hodinová skříň bez hodinového stroje byla převezena do restaurátorského ateliéru, před restaurováním se pořídila fotodokumentace a provedl se základní průzkum materiálů a povrchové úpravy běžným okem.
Následně byla demontována všechna skla, celé hodiny byly vyčištěny od prachových depozitů a jiných nečistot a ošetřeny proti dřevokaznému hmyzu.
V přední části hodin byla masivním materiálem podlepena výsušná trhlina, částečně byly vyrovnány dvě prohnuté desky, které tvoří přední plochu hodin. Prasklina byla v co nejmenší míře zásahu do původního materiálu profrézována a doplněna mahagonovým masivem. Následovalo opracování, barevná retuš a nanesení nové povrchové úpravy šelakové politury (orange).
Všechny uvolněné, případně chybějící dýhy byly podlepeny či doplněny. Zároveň byly vyrobeny, doplněny a zbroušeny chybějící části soklu na levé straně a lomeného oblouku na straně pravé. Následovala barevná retuš pomocí mořidel a nanesení nové vrstvy šelakové politury (orange) a přeleštění všech částí hodin do vysokého lesku.
Stav po restaurování hodinové skříně:
Hodinový stroj, astronomický přístroj a kyvadlo byly demontovány na jednotlivé části a následně očištěny. Zelený nátěr středových částí číselníků byl očištěn čistící pastou. Vydrolená místa byla retušována olejovými barvami s přidanou lněnou fermeží a terpentýnovým olejem. Po zaschnutí byl povrch rozjasněn makovým olejem.
Korozní produkty a oxydické vrstvy na povrchu mosazných částí byly odstraněny ve vodní lázni Chelatonu III. Takto ošetřené části se stabilizovaly v destilované vodě s přidaným hydrogenuhličitanem sodným. Korozní produkty na povrchu ocelových částí se mechanicky odstranily jemnými ocelovými kartáči a ocelovou vlnou.
Z hlediska fungování přístrojů bylo provedeno lapování a leštění čepů kol, leštění opotřebených třecích ploch a broušení břitu kyvadla. Chybějící natahovací klička a tři kusy závaží se podařilo nově zhotovit. Natahovací klička byla vyrobena z mosazi s dřevěnou rukojetí a ocelovým nýtem. Závaží byla vyrobena z mosazi a vyplněna olověnými žetony pro získání požadované hmotnosti.
Z důvodu snížení ztrát energie třením a prodloužení životnosti mechanicky namáhaných částí se během závěrečné montáže na řadu míst aplikovaly přírodní i syntetické hodinářské oleje značky Moebius.
